Melandera

hned tak něco nesklíčilo, ale ráno sedmadvacátého prosince byl tak zmaten a zklamán, že dokonce Gunvald Larsson pokládal za nutné se ho zeptat:
"Co se ti stalo? Nevydařily se ti svátky?"
"Ty mě přestaly zajímat, už když jsem se oženil," řekl Melander."Přesně řečeno před dvaadvaceti lety. O to teď nejde, ale o to, že nejsem zvyklý se mýlit."
"Jednou to přijít muselo," chlácholil ho Rönn."Vím. Ale přesto mi to nejde na rozum..."
Na dveře zaklepal Martin Beck. Než ho stačili pozvat dál, stál v místnosti, vysoký, vážný, a pokašlával.
"Co ti nejde na rozum?"
"To s tím Göranssonem. Že jsem se mohl zmýlit."
"Právě přicházím z Västbergy," řekl Martin Beck.
"A něco vím, co tě asi potěší."
"Co to má být?".
"Ve spisu o případu Tereza chybí list, přesněji řečeno stránka tisíc dvě stě čtyřicet čtyři."